Deník

Naše škola navázala na tradici z předchozích let a koncem dubna 2008 již po několikáté uspořádala pro své studenty zájezd do Anglie. Odjezd od školy se uskutečnil v úterý 22. dubna 2008 v půl třetí odpoledne. Dychtivými studenty plně obsazený autobus vypravený cestovní kanceláří ProTravel Plzeň směřoval přes Německo a Belgii do francouzského přístavu Calais. Zde jsme se nad ránem následujícího dne poněkud rozespalí nalodili na trajekt, který nás převezl do našeho cíle: přístavu Dover, tedy vstupní brány do království patřícího Alžbětě II. Po ranním příjezdu do Londýna jsme zahájili náš program procházkou parkem ve čtvrti Greenwich, kde jsme zhlédli královskou observatoř a vyfotografovali se obkročmo na nultém poledníku, který tudy prochází. Naše další kroky směřovaly pod Greenwich do malého přístavu na řece Temži, který je upraven jako stanice parníků pro okružní plavby. Zde jsme se dočkali spolehlivě fungujícího britského počasí, a tak padesátka budoucích stavařů nastupovala do lodi už lehce osvěžená nefalšovaným anglickým deštíkem. Během cesty jsme minuli výškové budovy na Isle of Dogs a vylodili jsme se u proslulého mostu Tower Bridge. Následovala prohlídka hradu The Tower, kde jsme si měli možnost prohlédnout nejen korunovační klenoty, ale i zbrojnici, popraviště a samozřejmě i místní „strážce“, tolik nepostradatelné havrany. Oblast hradu The Tower jsme opouštěli za intenzivního cvakání spouští fotoaparátů, neboť obě ramena zdejšího mostu se právě zvedala, aby umožnila proplutí historické lodi. Poté jsme se prodírali centrem Londýna mezi davy bankéřů a finančníků v černých oblecích okolo budovy Anglické banky a Královské burzy směrem k slavné monumentální barokní katedrále svatého Pavla. Výstup na všechny její tři galerie některé z nás natolik unavil, že jsme cestu na ubytování do Oxfordu prospali. Zde si nás „rozebraly“ anglické rodiny, u nichž jsme byli následně noclehem. Druhý den našeho zájezdu jsme věnovali prohlídce města Oxford. Po výživné anglické snídani sestávající téměř bez výjimky z cornflakes a toustů jsme se odebrali na prohlídku zdejší Christ Church College, kde se filmovaly také scény pro film Harry Potter. Počasí nás bohužel opět notně potrápilo, a tak jsme část dopoledne strávili rovněž v útrobách katedrály Christ Church Cathedral, vychutnávaje atmosféru pravé středověké gotiky. O co nás ošidilo dopoledne, to nám vynahradilo odpoledne. Výlet na majestátní sídlo Warwick Castle ze 14. století byl provázen slunným počasím a po dešti už nebylo ani památky. Většina z nás si nemohla vynachválit prohlídky velmi zajímavě navržených hradních okruhů s voskovými figurínami, vystoupení lukostřelců, sokolníků, procházku po místních hradbách či zajímavý park se sklení- kem a živými pávy. Příjemně naladěni jsme proto usedali okolo páté hodiny odpolední zpět do autobusu, který nás zavezl do městečka Stratford upon Avon, rodiště a působiště Williama Shakespeara. Anglické počasí nám však hodlalo předvést ještě jeden ze svých rozmarů, a tak nám na- chystalo další ze svých „menu“ – tentokrát silné krupobití. Zpočátku jsme se mu snažili čelit úkrytem pod stromy, ale protože naše deštníky nepříliš obstojně odolávaly velkým kroupám, rychle jsme se přesunuli do kostelíku Holy Trinity Church, kde je pohřben sám velký Shakespeare. Zbytek dne jsme strávili prohlídkou místní hrázděné tudorovské architektury, nákupy suvenýrů a občerstvení. Poté jsme se přesunuli opět do Oxfordu, kde nás již netrpělivě očekávali naši pánové a paní domácí. Následující den byl ve znamení exkurze do pravěké historie. Dopolední program jsme zahájili prohlídkou West Kennet Long Barrow, největšího komorového hrobu v Anglii. Při té příležitosti jsme viděli i sousední Silbury Hill, tedy největší pravěký násep (vysoký 40 metrů). Odtud jsme dál pokračovali do nádherného venkovského místa Avebury, kde jsme zhlédli největší kamenný kruh v Británii. Atmosféra poklidného britského venkova, dotvořená svěží jarní trávou a pasoucími se ovcemi byla prostě neopakovatelná. Návštěva další památky, světoznámého Stonehenge, už byla ovšem o něčem jiném: tajemný kamenný kruh byl obklopen davy turistů, pohybujícími se pouze po ohraničených dřevěných chodníčcích. Poté, co na nás dýchlo mystično zdejšího monumentu, směřovali jsme vstříc poslední části programu tohoto dne, do městečka Salisbury. Zde zalahodila oku stavařovu především 123 metrů vysoká gotická katedrála, v jejímž srdci jsme v kapitulní síni zhlédli vystavený originál Velké listiny svobod z roku 1215, nám dobře známé z hodin angličtiny pod názvem Magna Charta. Poslední den našeho pobytu jsme uzavřeli okruh našeho putování a navrátili jsme se zpět do Londýna, opět na celodenní návštěvu. První polovina z nás zamířila do Natural History Museum – zajímavého přírodovědného muzea, kde byla šance zhlédnout kostry dinosaurů, sbírky meteoritů, místnost se simulací zemětřesení či „živého“ hrůzu nahánějícího pohyblivého dinosaura. Zbylí studenti zvolili prohlídku Science Museum, které vystavuje různé vědecko-technické exponáty – fantastické ukázky z oborů lékařství, kinematografie, letectví, kosmonautiky, strojů a elektrotechniky. O něco více vzdělaní jsme zamířili ještě do samotného nitra velkoměsta, kde jsme za nádherného slunného počasí v Hyde Parku obdivovali téměř pohádkovou květinovou výzdobu, upravené trávníky, houževnaté in-line bruslaře a ještě vytrvalejší kondiční běžce. Naši pozornost upoutal také Albert Memorial, tedy pomník, který nechala vystavět svému zemřelému choti královna Viktorie, či Diana Memorial, jež svou tekoucí vodou symbolizuje věčnost někdejší oblíbené britské princezny. Odtud jsme pokračovali prohlídkou snad nejtypičtějších londýnských památek: The Buckingham Palace, sídlem samotné panovnice celé monarchie Alžběty II. a Houses of Parliament, kde pracuje dolní sněmovna i sněmovna lordů. Vzhledem k téměř nekonečné frontě jsme bohužel byli nuceni vzdát návštěvu věhlasného ruského kola London Eye, na kterou se řada z nás velmi těšila. Vzali jsme proto zavděk ještě kratším rozchodem na Picadilly Circus, známém kruhovém náměstí se soškou Erose uprostřed a světelnými reklamami a luxusními obchody okolo. Posilněni zmrzlinou a vybaveni nezbytnými suvenýry jsme pokračovali do posledního místa naší návštěvy anglické metropole, a sice do zábavní tržnice Covent Garden. Pokud si vzpomenete na úvodní scénu z filmu My Fair Lady, na Lízu a profesora Higginse, jistě není třeba dodávat více. Unaveni, ale plni pěkných dojmů a krásných zážitků jsme usedli do autobusu, a za poutavého komentáře pana průvodce Richarda Melichara ještě absolvovali podvečerní okružní jízdu Londýnem kolem některých slavných míst a řeky Temže. Poté jsme již metropolitní oblast opustili a směřovali jsme zpět na noční trajekt do přístavu Dover. Nalodění a cesta do domoviny byly již rutinní záležitostí, a tak nám jízda v autobuse nerušeně ubíhala. Krátce po poledni následujícího dne se proto všichni unavení, ale spokojení studenti již přivítali se svými rodiči či přáteli opět před budovou naší školy a nejeden z nich vyslovil přání se do země Shakespearovy opět někdy vydat. Tak tedy: Hope to see you soon again, England! Petr