Krudun
Kdy: 20. - 22.5.2011
Kde: Bečov nad Teplou, Krudun, Krásná
Kdo: Kachna, Denny, Zabi, Velkej Zabi, Bucek, Náčelník
Komentář k 34. snímku:
Prohlížíte si 34. snímek z 66. snímků
Deník
Čundr s pindíkama - Slavkovský les aneb logistická olympiáda pátek, 20. května 2011 Zapomenutá trať 15:58 - Spím. Jsem vyčerpaný, celý týden jsme se Zabim plánovali čundr. Marketingově se nám to zcela vymklo jakékoliv kontrole. Vzniklo několik dokumentů ve Wordu, v Excelu a PDF, jedna obsáhlá PowerPointová prezentace, dva komiksy a jedna báseň. V úvahu jsme vzali sedmnáct variant trasy, třicet sedm variant dopravy a v jednu chvíli jsem já osobně zvažoval i sebevraždu. Takže spím. Tu zvoní telefon. Zabi volá z automobilu svého bratra (pro lepší pochopení dalších souvislostí a přesunů označme tento automobil písmenkem "Z" jako Zabi), ve kterém jede se svým bratrem Jirkou. Blíží se k Bečovu. V Bečově je oficiálně stanovený sraz všech tří vozidel a to na čas 17:00. Kromě vozidla Z se má dostavit ještě vozidlo "N" (Náčelník) a vozidlo "B" (Venca Bucko - proto B a já, Denny a Kachna). Plán, který za chvíli napíšu vznikal v nekonečných diskuzích pět dnů a je výslekem obrovského kompromisu šesti těžkých individualit. Plán je: Sraz vozidel Z a N v Bečově na nádraží v 16:30. Obě vozidla se poté společně odeberou do obce Horní Slavkov, kde bude zanecháno vozidlo N se všemi batohy před místní supermarketem TESCO. Oba řidiči, Náčelník a Jirka se vrátí následně vozidlem Z zpět do Bečova na nádraží, kam v již zmíněných 17:00 dorazí i vozidlo B. Vozidla Z a B budou zanechána u nádraží, zatímco všech šest účastníků expedice se lokálkou přepraví do stanice Krásný Jez, odkud po zrušené trati romanticky vystoupají do obce Horní Slavkov k sumermarketu Tesco, a vozem N se i s bagáží přemístí pod rozhlednu Krudum. Tímto logisticky geniálním tahem si zajistí, že do kopce nebudou muset táhnout bágly a po náročném výstupu nebudou muset absolvovat dlouhý přesun k rozhledně pěšky. Máte to? Tak jdeme na to: Spím si, je 15:58 a volá Zabi, že jsou u Bečova a kde jsem já. Popravdě nevím, protože jsem se právě násilně probudil a ještě jsem nenabootoval. Sděluju Zabimu, že na oběd dnes nejdu. Zabi zmaten. 15:59 - Zabi mě nevybíravě nadává a proklíná mě, že jsem narušil celý vycizelovaný plán a přirovnává mě k malé trhlince ve velké hrázi, která za několik okamžiků způsobí zánik celé přehrady. Vzhledem k tomu, že ještě ani teď nevím kdo jsem, kde jsem a trochu ani kdy jsem, mě tímto jinotaj moc nepomáhá zorientovat se v realitě. Pokládám telefon. 16:00 - Zvoní Venca, že jedeme. Už jsem se probral. ANO! Jedu přeci s Václavem ve čtyři hodiny od domova, a ne s Náčelníkem v 15:30 z Lochotína! Zapomněl jsem to Zabimu říct. Nakládám k Vencovi do auta batoh, objímáme se a vyrážíme. 16:15 - V Touškově nabíráme Kachnu. On je balený a čeká na nás! Má jen malý batoh, podezřelé. 16:30 - Václav se řítí jako šílenec po karlovarské státovce, protože má obavy, že nestihneme ten vlak a ostatní, tedy Zabíci a Náčelník na nás budou muset čekat. 16:45 - Volá Náčelník, že právě vyráží z Plzně od Glóbusu. Ptám se, jestli už to řekl Zabimu. Prý ano. Ptám se ho, jestli Zabi ještě žije, nebo ho sklátila srdeční zástava. Prý žije. Prý mluvil divně a v pozadí se někdo smál jako mladý Amadeus Mozart. 17:00 - Václav smykem zastavuje před hospodou u nádraží v Bečově. Zabíci jsou na zahrádce restaurace a vesele hýkají a zdraví nás. Mají již několikáté pivo. Náčelník skutečně nikde. Vlak jede za 15 minut. 17:02 - Je rozhodnuto, že změníme plán. Zabíci a Václav odjedou vlakem do Krásného Jezu, já počkám na Náčelníka, zbiju ho a odvezeme vozidlo N se všemi batohy do Horního Slavkova. Potom se vozidlem B přesuneme do Krásného jezu za kamarády, vozidlo B tam někde zaparkujeme, zamkneme a vyrazíme na romantický trek slunečným podvečerem po zarostlé trati do hlubokých hvozdů Slavkovského lesa. 17:04 - Překládáme všechny batohy k Václavovi do automobilu B. Václavův batoh je extrémně těžký, copak v něm asi má? Kuchyňského robota? Padák? Hever? 17:07 - Všichni na odchodu, Jirka se vrací do hospody pro pet lahev s pivem. 17:08 - Všichni na odchodu, Václav se vrací pro peněženku. 17:15 - Skutečně stihli vlak a odjeli. 17:16 - Dorazil Náčelník, vezeme auta nahoru do Slavkova. Cestou závodíme, Václavův vůz je silný a má pěkné zrychlení. 17:40 - Horní Slavkov, Tesco nalezeno, auto zaparkováno. Nebe se zatáhlo do úplně černé barvy, bude pršet. U Tesca je parta zhulené mládeže a hystericky se nám pochechtávají. 17:50 - Jedeme do Krásného jezu zkratkou. Volá Zabi, jestli u nás prší. Prší. U nich prý ještě ne. Byl to takový krásný, informačně hodnotný a povznášející rozhovor. Náčelník je přesvědčeným, že dole se strašně chlastá, protože Zabi zní nepříčetně. 18:00 - Jsme v Krásném jezu. Po malé chvíli nalezen starý a rezivý železniční most, na něm bratři Zábránové, Václav a Kachna. Kachna se tváří tradičně zpruzeně a předstírá, že k ostatním nepatří. Václav má ve tváři šílený výraz a mává mačetou. Oba Zábrani mají v očích ještě šílenější výraz, v rukou lahve s alkoholem, tváří se, jako by máchali mega mačetami a pokouší se vytáhnout své penisy a počůrat nám auto. 18:01 - Zlý úmysl se Zábranům podařil, pouštím stěrače. Automobil je naštěstí Václavův,takže nám to s Náčelníkem i zvnitřku vozu přijde vcelku vtipné. 18:05 - Auto zaparkováno, Václav honí Zábrany po mostě s mačetou. Ukazuje se, že to bylo pivo, ta tekutina, co dopadla z mostu na čelní sklo. Zábrani zachráněni. V krátké době naší nepřítomnosti, tedy během přibližně necelé hodiny evidentně stihli společnými silami zkonzumovat několik piv a neznámé množství tvrdého alkoholu. 18:06 - Vyrážíme na trať. Doslova. Železniční těleso má místy jen spodek, většinou i obě kolejnice, je to celé zarostlé stromky, keři, kopřivami a v jednom místě je přes koleje elektrický ohradník. 18:30 - Lehce prší. Václav se pokouší prosekávat cestu. Zabi vytahuje deštník a každou větev prostě odstrčí, 18:40 - Hodně prší. Jdu jen s Náčelníkem a Václavem, Zabíci a Kachna zůstali vzadu. 18:50 - Kurevsky hodně prší. Schováváme se pod velký strom. Trať nastoupala už poměrně vysoko. Říkám svým mokrým spolucestovatelům, že za chvíli bude most, a že se pod něj můžeme schovat. 19:00 - Leje jako z konve, někdo gigantických rozměrů nahoře leje vodu z obřího kýble. Do toho blesky a hromy, jeden blesk těsně vedle nás. 19:10 - Už i pod naším stromem prší. Mám mokré úplně všechno. Václav a Náčelník jsou opláštěnkovaní, směju se jim, že jsou jako reklamy na šprcky. 19:20 - Odhodlali jsme se vyrazit poklusem dál, abychom našli ten most. Objevil se přesně po třech metrech, mokli jsme půl hodiny těsně vedle něj. 19:30 - Doráží Zabíci a Kachna. Zabíci ožralí, Kachna zpruzen. Propuká sušení na takových vyčnívajících kamenech a hutný spor o to, zda je to konzole nebo krakorec. Mě je to vcelku u prdele, ať se šílení stavaři třeba pobijou. 19:40 - Přestalo pršet, už jen tak mrholí, válečná porada, sedm piv, několik cigaret, Václav desinfikuje Zabimu odřenou nohu minerálkou. Rozhodnuto zkrátit si cestu přímo na sever, protože jak tvrdí Náčelník, ve fantastické restauraci "U Pulečka" zavírají v půl deváté a my jsme tam objednaní. 19:50 - Jsme v obci Ležničky. Výstup byl technicky zajímavý, hlavně proto, že vedl rozvodněným korytem potoka. Mokré už mám úplně všechno. Zábrani se potácí a zpívají cosi o Arabele. Václav se ptá na cestu do Horního Slavkova jediného člověka, který se v tom lijáku evidentně prochází. Ano, byl to místní idiot a neporadil nám, jen říkal "Ano" a "Slavkov". 19:55 - Na cestě nalezena žába ropucha. Zabi ji bere do dlaně a líbá, jestli z ní náhodou nebude princezna. Nebyla. Žába v těžkém šoku. I na slova "Kšá potvoro" odmítá opustit Zabiho dlaň. 20:00 - Návrat na koleje. V obci Ležnice dochází opět k rozštěpu naší šestičlenné skupiny na mě, Václava a Náčelníka - vracíme se na koleje odhodlaní po nich už dojít do Slavkova, druhá skupina, Zabíci a Kachna jdou dál změkčile po silnici. Stále hodně prší. 20:05 - To s těmi kolejemi nebyl dobrý nápad, koeficient zarostlosti trati se přiblížil hodnotě 100 procent. V dešti se brodíme na šikmém náspu mokrým, asi půl metru vysokými kopřivami a do obličeje nás šlehají březové větve. 20:10 - Objeven kamenný klenutý most přes koleje, chvíli ho obdivujeme a pak se opět vracíme přímo na trať mezi kolejnice. Je to trochu vyšlapané. Náčelník a Václav hledají tunel. Volají na něj, pískají a dělají čičičiči, ale tunel nikde. 20:15 - Vysoký kamenný most přes údolí, trať vede po něm, pod námi nějaký lom, kocháme se. V dešti je to romantické. 20:20 - Tunel! Z dálky vypadá jako malý tunýlek, ale když jsme se přiblížili, je vidět, že je to docela mega stavba. Taky přestalo pršet. V tunelu je, překvapivě tma jako v ranci. Máme naštěstí čelovky. Za tunelem opět prší. Navazuje obloukový dlouhý viadukt a jsme ve Slavkově. Tipujeme si, kde jsou asi naši kamarádi. 20:30 - Tesco, auto nalezeno, kamarádi nalezeni, nakupují v Tescu. Zabi se domáhá nových ponožek, ale nemají, tak si kupuje silonky. Scéna na celé Tesco. Václav jde do obchodu se svou mačetou u pasu, Ochranku to nechává netečnou, asi mají menší mačety. Místní zhulená mládež je stále na tom samém místě a stále se hystericky pochechtává. Ptáme se jich, kudy k restauraci Puleček. Prý tam jedou, ať se jich držíme. Zabi a Václav stále v Tescu, necháváme je jejich osudu a sledujeme malý automobil, ze kterého se line marihuanový dým. 20:40 - Jsme u Pulečka, prostředí čisté, upravené, po stěnách bábovky, cepy, košťata, v rohu starý šicí stroj. Ale hlavně - barmanka Veronika. Jsme z ní paf, je malá, milá, hezká a velmi usměvavá. Náčelník jede pro Václava a Zabiho a mrmlá. 21.00 - 23:30 - Opulentní večeře v Pulečka, jarní a cibulová polévka, specialita Puleček a smažené sýry, tuna hranolek, litry tatarky, hektolitry piva. Blbý kecy na barmanku Veroniku. Veronika ukecávána , aby šla do lesa s námi. Prý nemůže. musí ráno do práce. silně zklamán>. 23:40 - Platíme a přesunujeme se automobilem v šesti lidech ke kostelu sv. Mikuláše. Kostel je někde v lesích směrem na Sokolov . Jet v šesti lidech znamená, že ti na zadních sedadlech mají nechutné sexistické homopoznámky, je to docela prdel, nahoře je Kachna. Škrtli jsme dva brody, projeli pár křoví a jeden zákaz vjezdu. 00:10 - Ruiny kostela objeveny. Přestali pršet, mraky se trhají, vychází měsíc, krajina je osvětlená jasným světlem, ruiny vypadají mysticky. Stavba stanů, sběr dřeva, oheň. Kachna jde spát. Na zem. Chrápe. 00:30 - 00:04 - I když členové postupně odpadávají, stále se chlastá. Václav všechny překvapil, když mě a Zabimu popřál k k narozeninám a vytáhl dvě lahve whiskey, dvě balení doutníků a jeden pětilitrový soudek s Budvarem. Jsme se Zabim dojatí. Pro Václava bohužel nemáme nic. Na kamenný oltář v ruinách sneseny zásoby alkoholu a pochutin, druhá opulentní večeře a chlastačka. sobota, 21. května 2011 Rozhledna kam se podíváš 07:00 - Zabi se postavil doprostřed tábora a zařval Budíček. Z Náčelníkova stanu se ozývá festival vynalézavých nadávek a invektiv. 07:30 - Snídaně. V praxi to vypadá tak, že jsou z oltáře smeten zbytky včerejší opulentní večeře a chlastačky (prázdné plechovky od piva, prázdné lahve atp.) a vyskládána snídaně - kolektivní zásoby. Vyniká především Náčelník se svoji polní kuchyní, vařičem, kávou a několika druhy sušenek a Václav, který pro všechny připravuje svoji vyhlášenou specialitu - hermelín se slaninou a cibulí restovaný v alobalu nad ohněm. Náčelník bavíc vyndavá ještě kvalitní Schwarzbalskou slaninu. Snídaně je opět opulentní, to slovo se mě začíná líbit. Zabi vynalézá nový způsob pití kávy pro ty, kdož si doma zapomněli hrneček - z plechovky od piva. Funguje to. 08:30 - Vstává Jirka. Spal pod vlastnoručně zbudovaným, architektonicky čistým přístřeškem (zatížil plachtu kamenama a podšprajcoval to klackem). Jeho první slovo je "pivo". Spíš chroptí, než mluví. Sušíme boty, stany, oblečení, obvodové zdivo vypadá jako vietnamská tržnice. Mě jedna bota trochu chytla plamenem, ale uhasil jsem to. Náčelníkovi se spekla guma na špičce. Václav má super nukleární turistickou obuv značky Prémium, koupil ji v prodejně pracovních oděvů. 09:10 - Focení, poslední balení a odchod/odjezd. Jedu s Náčelníkem odvézt auto do vesnice pod kostelem, zbytek výpravy stoupá na rozhlednu Krudum. My tam s Náčelníkem dorazíme z druhé strany od auta a pak budeme po hřebenu pokračovat dál už společně. V plánu je dorazit do Bečova, vzít automobil Z a dojet s ním pro automobil B, oběma pak pro automobil N a přesunout se ke Krásenské rozhledně, kde budeme dnes spát. 09:30 - Vysedáme s Náčelníkem z auta a jdeme na Krudum. Náčelník pouští navigaci, že to s ní bude hračka. Navigace bez signálu. Navrhuji tedy Náčelníkovi, aby zvedl hlavu od navigace, podíval se před sebe a spatřil špičku rozhledny, Tím směrem pak půjdeme. Náčelník souhlasí, ale dobře vím, žýe se pak celou cestu pokouší navigaci nastartovat. 10:20 - Dosažena rozhledna Krudum. Stoupání bylo náročné, jelikož furt do kopce. Náčelník na pokraji srdečního kolapsu, moje z kola vytrénované nohy se tomu smějí. Chlapci jsou již nahoře na rozhledně a nadšeně hýkají do kraje. Stoupám k nim a slavnostně jim předávám vychlazenou plechovku s pivem, kterou měl Náčelník v autě v lednici. Nadšení nezná mezí. Krásna chvilka mužného souznění na romantickém místě. 10:30 - Svačino-oběd dole pod rozhlednou. Václav píchá do Zabiho deštníkem. Už to na něj zase leze. Nějaká slečna na kole se baví tím, že sjede od rozhledny kus dolů po cestě, vyjede nahoru a toto stále opakuje. Jdu se jí zeptat, co blbne, prý trénuje na závody. Chlapci se mě ptají, jestli mě dala telefonní číslo. Odpovídám, že nedala, že jsem nechtěl, protože je sice vysportovaná, ale ošklivá. Chlapci se jsou přesvědčit a dávají mě za pravdu. 10:50 - Vyrážíme pod Zabiho vedením směr Tři kříže. Trek je to náročný, dlouhý, Zabi nás vede směrem, kterým bychom sami nikdy nešli. Les, les, ostružiní, borůvčí, les. Jirka se rozhoduje, že už nebude pít, protože odpoledne jede domů a řídí. Taky se ptá, kdy už tam budeme. 11:02 - Zabi přiznává, že neví, kde jsme. Všichni mu odpovídám s velkou přesností. Prdel se ale prý nepočítá jako zeměpisný údaj. 11:10 - Nalezena žlutá značka, zrientována Zabiho černobílá, na A4 vytištěná a ohmataná mapka z www.mapy.cz. Zabi určuje další směr. Jirka v depresi z nedostatku alkoholu v krvi, život pro něj již prý nemá více smysl. 11:30 - Komáří rybníky. Je tu krásně, a překvapivě tu nejsou komáři. Nechápu to. Minule tu bylo hnusně a komáři tu byli. A taky pijavice a bahno. Obloha se začíná zatahovat, v dálce hřmí. 11:50 - Konec pauzy na retko a okurku. Konec debaty o tom, jak funguje propusť z rybníka. Odchod po zelené značce směr Lauterbach, bývalé město zničené po válce. Jdu napřed, chabrouzci se courají. Obloha je zatažená stále víc a hřmí výrazně blíž. 12:20 - Jsme u statku kousek před Lauterbachem. Zabi chce mocímermo dovnitř, protože obloha je černá a hřmí nám nad hlavou. Já tam nechci, protože to někomu patří a na rozdíl od Zabiho vidím maringotku s hlídačem a se psem. Zabi nasrán. Začíná pršet, Zatím jen trochu. Ptáme se hlídače, kde se tu dá schovat a významně se díváme na jeho stodolu. Prý tady kousek je takový bunkr. Bunkr je hnojiště se stříškou, jdeme dál, prší už hodně. 12:36 - Jsme na Lauterbachu, leje jako z konve, blesky, bouřka. Schováváme se pod mohutnými stromu, dá se to vydržet. Náčelník vytahuje sekanou, má ji pro všechny, hořčici, chléb. Zabi pomocí pepa a několika větviček rozdělává pod deštníkem oheň a ohřívá si konzervu. Neuvěřitelné. 13:05 - Přestává pršet, už jen tak mrholí, balíme a jdeme dál. Operativně změněna trasa, přesouváme se po silnici. Nudný úsek. 14:20 - Křížení silnice s Dlouhou stokou. Dlouhá stoka funkční! Zabi nabízí Jirkovi Snikers. Jirka stále v depresi. Jirka nechce Snikers, Kachna ano. Zabi schová Snikers. 15:00 - Nová ves. Divné místo, cikáni, bída, bordel. Jirka ve velké depresi. zůstává se Zabim pozadu. Václav, Náčelník, Kachna a já šlapeme dál. 15:40 - Nalezena zelená turistická značka, která má vést přímo do Bečova k autu Z. Zábrani nikde. 16:30 - Po treku lesem nalezena silnice. Serpentýnovitě klesá do Bečova. Zábrani stále nikde. Náčelník vymýšlí hotfixy pro vrtulníky. 17:00 - Jsme nad Bečovem, pod námi jsou vidět dvoje koleje. Václav přichází s myšlenkou nečekat na Zábrany a pro auto Z si do Krásného jezu dojet vlakem. Myšlenka schválena, jen nevíme, jestli pojede nějaký vlak. 17:05 - Jede vlak. Václav se rozbíhá. 17:06 - Václav zastaven, jedná se o lokálku z Toužimi, která v Bečově končí. 17:08 - Jede vlak. Václav se rozbíhá. 17:09 - Václav povzbuzován, je to ten správný vlak. Václav vlak stíhá a odjíždí, my jdeme na pivo. Zábrani nikde. Podniknut pokus o telefonické spojení, ale se Zabiho věty "Blue ble ble ble" nelze lokalizovat pozici. Dán sraz na Krásenské rozhledně. 18:25 - Václav dorazil i s automobilem B. Dopíjíme pivo, odjíždíme pro automobil N. Řídí kachna, Václav mu radí. 18:50 - Dosažen automobil N, stanoven další postup - káva s Veronikou u Pulečka. 19:20 - Polévka u Pulečka byla výborná, Veronika přesvědčována, aby se večer přišla podívat na oheň. Jen se směje. Volá Zabi, že jsou pod rozhlednou. Vyrážíme k rozhledně. 19:50 - Jsme pod rozhlednou. Nalezli jsme s Náčelníkem díky navigaci cestu až k ní, Zabi nikde. asi čeká dole na parkovišti z druhé strany. Turisté, co jsou u rozhledny pohoršení faktem, že jsme si autem zajeli až k ní. 20:10 - Ze zhora z rozhledny vidíme, jak přichází zničený Zabi, V jedné ruce deštník, v druhé igelitku. Jirka nikde. Kachna dostává hysterický záchvat, protože chtěl s Jirkou odjet domů. Nejsme překvapení, dělá to vždycky. 20:15 - Výměna názorů mezi Kachnou a Zabim, Kachna uražen, balí a odchází na stopa. Zabi mě žádá, abych mu, kdyby někdy zase plánoval čundr, připomněl, že nemá brát kachnu. 20:30 - Kachna se vrací, zpytoval svědomí. Chvilku se se Zabim kopou do koulí a pak jdou na dřevo. my ostatní jdeme taky na dřevo, i bez toho kopání. Muži mají své zvláštní, pro ženy nepochopitelné rituály. 20:50 - A vzplál oheň. Tradiční diskuse na zakázaná témata, křik, nadávky, objímání, chlast. Otevřen soudek s pivem a lahve s whisky. 01:00 - 00:02 Omerta neděle, 22. května 2011 Dlouhá stoka 07:00 - Je to neuvěřitelné, ale jsem vzhůru. U ohniště se potácí Zabi. Zve mě nahoru na rozhlednu na snídani, prý má Shock a croassanty. 07:10 - Snídaně na rozhledně. Je krásné, tichí, romantické ráno, zbytky mlhy se válí na zalesněnými údolími, v dálce se rýsují Krušné hory, vidíme Klínovec. Je nám krásně. Zabi navrhuje jít dnes pěšky podél Dlouhé stoky na to včerejší křížení se silnicí, zatímco Náčelník a Václav tam dojedou auty. 07:20 - Zrovna, když se se Zabim rozhodujeme mrštit dolu plechovku a tím vzbudit ostatní, zjevuje se nám za Zády Václav a bafá na nás. Měl jsem málem zástavu srdce. 07:30 - Jsme opět dole a balíme. Náčelník a Kachna jsou už taky vzhůru, plán odsouhlasen. Náčelník a Václav se ptají, za jak dlouho to tak ujdeme, říkáme jim že za hodinu. Slibují, že za hodinu na nás počkají u silnice pod Novou vsí. Náčelník jde sušit stan. 08:00 - Jdeme, je krásný den, Dlouhá stoka nalezena asi o 500 metrů níž za rozhlednou. Voda v ní vesele proudí, cesta se podél ní krásně vine. Sem se vrátím na kole. 09:30 - Jsme na křížení se silnicí, kde nás měl Náčelník před půl hodinou vybrat. Náčelník nikde. Signál nikde, zavolat se mu nedá. Kachna v nestřežený okamžik bere Zabimu telefon a odchází hledat signál. 09:50 - Kachna je zpět, Náčelník prý doslova řekl: "Tak já teda zabalim stan a pomalu vyjedeme". Náčelník by potřeboval občas psychologa, ale to není nic proti Kachnovi, který se odmítá hnout z místa, že na ně, myšleno ty dva opožděný trotly, počká. Marně mu se Zabim vysvětlujeme, že než sem dorazí, dojdeme pohodlně na Tři kříže. Nehne s ním nic. Jdeme tedy se Zabim sami. 10:00 - Kopec. 10:05 - Kopřivy. 10:15 - Dlouhá a široká stoka. ještě chybí bystrozraká a je to komplet. 10:20 - Bažina. 10:30 - Jsme na silnici ke Třem křížům, Zabi objevuje signál a volá Náčelníkovi. Prý jsou v Pramenech, poslal je tam prý Kachna. Tohle už není normální. 10:37 - Kousek od Tří křížů proti nám jede Náčelník. Navrhuje, že vyzvedne Kachnu (který mimochodem, kdyby šel s námi, tak by nezpůsobil tento logistický cirkus) a sejdeme se na Třech křížích. 10:54 - Tři kříže na dohled. Zabi volí zkratku přes louku. Je celá podmáčená a rostou na ní divný kytky, boříme se a zašlapáváme kytky, hmyz a jinou havěť do země. Nadáváme. 11:00 - Tři Kříže dosaženy. Smějeme se, objímáme, pijeme Becherovku. Doráží Kachna a Náčelník, huláká na nás, že se nahoru nesmí, že je to nějaký děsně chráněný území. To vysvětluje ty bažiny a ty pišišvory s divnejma kytkama. 11:30 - Dokocháno, jedeme na Kladskou na oběd. Cestou jsme jen ztratili Václava, ale nakonec dojel. Hoši jdou okolo rybníka, já ne, já jsme to viděl už mnohokrát, jdu raději na pivo a na oběd k Tetřevovi. 12:40 - Bouřka, všichni mokří, loučíme se a jedeme s Václavem a Kachnou domů, Zabi a Náčelník jdou ještě na oběd. Václavovi málem došlo palivo, ale statečně to zvládl až domů. Konec akce.
Vyhledávám...